Baňková masáž je starověká čínská metoda. V západních zemích se používá hlavně k léčbě pohybového aparátu v Číně ji však používají k léčení a prevenci různých onemocnění (zažívací a vylučovací systém, atp.).

Při baňkování nebo léčbě baňkou přikládáme skleněné kulovité nádobky s nahřátým vzduchem na pokožku těla. Pro zvýšení účinku přikládáme baňku buď na aktivní akupunkturní bod a reflexní místa (Haedovy zóny), kde ovlivňujeme správnou funkci jednotlivých orgánů a nebo na tzv. trigerpointy (bolestivá místa a body). V baňce se ochlazováním vytvoří podtlak, který způsobí její přisátí. Baňka silným podtlakem v místě působení přivodí silné prokrvení, prohřátí a okysličení dané oblasti. Tím dochází k odplavení nahromaděných škodlivin, úlevě při bolestech zad a k úpravě funkce příslušného vnitřního orgánu. Podtlak má však za následek popraskání jemných vlásečnic a vzniká malý krevní výron zřetelný jako modřina (lidově řečeno “cucflek”). Je méně hlubší a za pár dní se vstřebá (rychlost vstřebávání je individuální, s častějším opakováním aplikace se zkracuje). Působení baňkou pozitivně ovlivňuje také pochody látkové výměny v přilehlém okolí a stimulujeme imunitu organismu.

Účinek baňkování je tedy:

• mechanický – tělo se prokrví, prokysličí, uvolní
• reflexní – obnovuje správnou funkci vnitřních orgánů
• ovlivní lymfatický systém – z těla se odplaví velké množství škodlivin